Deska nám vyšla, křty proběhly. Byl to velkej zážitek. V kapele to funguje, zkoušky jsou vždy příjemně stráveným společným časem, všichni se rádi vidí a pro Kubovu hudbu dělají všechno, co můžou. Je to taková skoro rodinná pospolitost. Na podzimní šňůru s náma vyrazil ještě Kuba Chaba, takže nás nakonec bylo zase poměrně dost, ale o to větší jsme měli pohodu. V Brně jsme strávili noc, ty společné snídaně mě baví nejvíc. Koncerty se vyvedly. Já z nich měla hodně dobrej pocit, protože nový koncept, který jsem si vymyslela do projekcí, mi zafungoval dobře. V poslední době mě baví kombinovat několik masek dohromady a skrz každou pouštět něco jiného a navzájem je vyplňovat. Tentokrát jsme nechali kruhy doma a jela jsem na velkou projekci. Podle mě to k té nové hudbě sedí víc. Kruhy necháme na menší komornější vystoupení. Koncert v Akráči se mnou dělal zase Martin Špetlík a to mě hodně bavilo. Je skvělej a dobře se napojuje na moje šílenosti. Akráč je celkově prostě super. Během koncertu jsem si několikrát řekla – ty kráso, to mi to jde! A to je co říct, protože to si moc často říct neumím.

Kolem Astronautů bylo hodně práce i mimo koncerty – dělali jsme klip, točil a stříhal ho Ondra Mataj, pomáhala jsem mu s technikou a s postprodukcí. Dvakrát jsme se sešli s kapelou a kamarády v šest ráno na Letný, kde jsme blbli s rekvizitama, který Kuba vyrobil a točili jsme slow motion záběry. Do některých jsem pak zakomponovávala Kubovy obrazy. Druhý klip je v procesu. Snažila jsem se pomoct s propagací, natočili jsme s Kubou zase malý seriál o jednotlivých písničkách na desce. Točila jsem zkoušky a stříhala pozvánky a tak, jako vždycky.

Teď nám hraní chybí a doufáme, že ho bude víc. Ohlasy jsou vždycky tak povzbudivý, ale pak se to neodrazí na nabídkách. O desce bylo ale tentokrát hodně slyšet. Kuba dělal milion rozhovorů do nejrůznějších novin, rádií, televizí a podcastů. Mně osobně deska hodně baví, asi ještě víc, než ta první. A úplně nejvíc mě baví naživo. Koncerty, jak jsme je teď poskládali, jsou na Kubu neobvykle dynamické a strhující. Jedou od prvních tónů Zakopanýho až do konce téměř bez přestávky a je to síla. Říkaj to všichni, kdo tam byli.