Druhý půlrok roku 2025 ode mě všichni slyšeli akorát: „nemůžu, nestíhám, mám Miřenku“. Všechno vyvrcholilo 1. prsince premiérou, byla to jízda.

Miřenka Čechová oslovila 20 českých a zahraničních divadleních režisérek a choreografek a vyzvala je, aby s ní nazkoušely vždy dvouminutové představení na téma Nory ve 21. století. (Nora je hlavní postava z Ibsenova Domečku pro panenky.) Miřenka nabídla svoje tělo jako materiál a režisérky s ním nechala volně nakládat. Já se účastnila celého procesu jako dokumentaristka, pozorovatelka, zdroj nevyžádaných rad a názorů, tvůrkyně videí do scény a zásobovatelka dortíčky. Nakonec bych měla dostříhat o celém projektu dokumentární film. Ten je zatím stále v procesu.

S každou z dvaceti žen jsme strávily ve zkušebně dva dny. Vzniklo 20 jedinečných výpovědí o ženách, matkách a umělkyních v současném světě. Dvacet životních zkušeností, dvacet přístupů, metod, jedinečných pohledů na svět, dvacet různých interpretací. Dohromady se to poskládalo do představení.

Pro mě to byl neskutečný zážitek, protože jsem byla u všeho, téměř u všech zkoušek, u všech setkání. Mohla jsem seldovat, jak taková věc vzniká, jak ty autorky pracují, jak probíhají zkoušky, jak se všechno skládá a propojuje. Jak Miřenka neuvěřitelně zvládá přecházet z jedné role do druhé, jak je zvědavá, natěšená, otevřená, jak ji baví nechat se překvapovat, s čím která režisérka přijde. Ještě nikdy před tím jsem u divadla nebyla až takhle blízko.

Byla jsem překvapená, jak moc se můžu zapojit do procesu, jak mě Miřenka poslouchá a přijímá moje podněty, názory, starosti i nápady. Taky mě moc bavily naše návštěvy restaurace Polys hned vedle vchodu do kráče, kde jsme jednu dobu byly skoro jako doma.

Kromě toho, že jsem všechna tahle setkání natáčela, tak bylo mým úkolem taky zaznamenat s každou z žen rozhovor a pak taky vytvořit vizuály do představení. Pracovali jsme s LEDkou, která je v Akráči. Někdy bylo potřeba dát tam texty, někdy videa, někdy části rozhovorů, někdy nějaké efekty. Taky jsem na každou zkoušku nosila dortíky, pokaždý jiný, aby se neopakovaly. To byla skoro nějtěžší část celého procesu. A to vše v dream teamu Tvrdý/Špetlík. Bylo to hodně intenzivní, ale krásné. Premiéra a první repríza dopadly skvěle.

Teď ještě dostříhat ten film. Není to vůbec jednoduchý, protože chcee spojit 20 autorek, dvacet přístupů, dvacet rozhovorů do jednoho filmu.

K celému konceptu taky vznikl i sociologický výzkum Nely Winkler, který se zabývá postavením žen ve vedoucích pozicích v našich divadlech.

Toto je oněch dvacet autorek:

Aminata Keita, Barbara Herz, Darina Alster, Esther Kamba -Chiru Kenu, Janka Ryšánek Schmiedtová, Júlia Rázusová, Kamila Polívková, Kasha Jandáčková, Lucie Ferenzová, Markéta Perroud, Martina Hajdyla Lacová, Mwixx Mutinda, Nela Kornetová, Ran Jiao, Sabina Bočková, Sahar Rezaei, Sasha Portyannikova, Sonja Feriencikova, Veronika Kos Loulová, Yulia Lopata.

Spoluautorka konceptu a dramaturgie: Jitka Pavlišová

Hudba: Martin Tvrdý

Světlo: Martin Špetlík

Výkonný producent: Mikuláš Zelinský

Výzkum: Nela Winkler